Můj příběh

Jak to vlastně celé začalo

Začalo to touhle malou kovadlinou, pro kterou jsem vůbec nejel se záměrem se pustit do kovařiny, ovšem osud tomu chtěl jinak a najednou se k malé kovadlině přidaly nějaké kleště, nějaké to kovářské kladivo.  


Kde se vzala výheň

Výheň se přivezla až z Hodonína. Dodnes to beru jako obrovskou náhodu, že se na ní přes náhodný tip natrefilo. Svojí práci odvádí na více než 100%.

A začalo se makat

Vše potřebné bylo na místě a nezbylo nic jiného než se do toho pustit. Takže přesně 13. 3. 2024 jsem poprvé rozdělal oheň ve vlastní výhni a začal se učit svépomocí kovařině. 

Kdo při mně stál a stojí

Jednoduchá odpověď, především moje rodina. Mým velkým učitelem je můj děda, umí všelicos na co si člověk vzpomene a jestliže to neopraví děda, tak už nikdo. Velká opora jsou mé rodiče, kterým občas asi praskne hlava z mého bouchání do žhavého kovu, ale vím, že to vždycky myslí dobře a jsem jim za to vděčný. V neposlední řadě komu jsem vděčný nejvíc je moje Věruška. Ona je ten člověk, který mi dává inspiraci a chuť jít dál, když to někdy chci vzdát, ona je ten člověk, který stál u zrodu webu, bez ní bych to nedokázal. Věruško děkuji ti, že jsi u toho se mnou. Samozřejmě děkuji Vám všem, pokud jste měli tu trpělivost a dočetli jste to až sem.

Dušovo kovárna
Všechna práva vyhrazena 2025
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!