Můj příběh
Jak to vlastně celé začalo

Kde se vzala výheň
Výheň se přivezla až z Hodonína. Dodnes to beru jako obrovskou náhodu, že se na ní přes náhodný tip natrefilo. Svojí práci odvádí na více než 100%.

A začalo se makat
Vše potřebné bylo na místě a nezbylo nic jiného než se do toho pustit. Takže přesně 13. 3. 2024 jsem poprvé rozdělal oheň ve vlastní výhni a začal se učit svépomocí kovařině.

Kdo při mně stál a stojí
Jednoduchá odpověď, především moje rodina. Mým velkým učitelem je můj děda, umí všelicos na co si člověk vzpomene a jestliže to neopraví děda, tak už nikdo. Velká opora jsou mé rodiče, kterým občas asi praskne hlava z mého bouchání do žhavého kovu, ale vím, že to vždycky myslí dobře a jsem jim za to vděčný. V neposlední řadě komu jsem vděčný nejvíc je moje Věruška. Ona je ten člověk, který mi dává inspiraci a chuť jít dál, když to někdy chci vzdát, ona je ten člověk, který stál u zrodu webu, bez ní bych to nedokázal. Věruško děkuji ti, že jsi u toho se mnou. Samozřejmě děkuji Vám všem, pokud jste měli tu trpělivost a dočetli jste to až sem.


